Open Air – Hollywood Night
Shon, který předcházel pondělnímu večeru na Můstku, signalizoval velkou akci již mnoho hodin dopředu. Přirozená tréma organizátorů z neočekávané komplikace se pomalu rozplývala s rychle postupující profesionální prací na výstavbě obrovské scény, která měla pojmout téměř sto členů symfonického orchestru.
Konečně je vše na svém místě, řádně nazvučeno, osvětleno a připraveno uspokojit i ty nejkritičtější obdivovatele produktů filmového a televizního průmyslu ze severozápadní losangeleské čtvrti, jejíž jméno proslavil kopec, hlásající velkými bílými písmeny její slavné jméno.
Diváci, kteří byli včera navštívit zahajovací Open Air koncert festivalu Prague Proms na Václavském náměstí, neinvestovali svůj čas nadarmo. Festival otevřel v duchu tradice Český národní symfonický orchestr filmovými lahůdkami hollywoodské produkce pod vedením zkušeného dirigenta Marcella Roty.
Koncert a vlastně celý festival nezahájil nikdo jiný, než primátor hlavního města Prahy Tomáš Hudeček, který osobní účastí na různých kulturních akcích dává zcela jasně najevo, jaký význam společenskému životu v Praze přikládá. Vlastní program Hollywood Night nastartoval orchestr La Stradou od Nina Roty a už při následujícím Titanicu se diváci začínali dostávat do stavu, odpovídajícího předkládaným lahůdkám. Brutální kytara a brilantní trumpetové sólo spolu s odvázaným orchestrem v Kill Bill pak protrhly lavinu nadšení, vrcholící přes Piráty z Karibiku, Indiana Jonese a Forresta Gumpa neopakovatelnou Mission: Impossible, která se námi milovanému Lalo Schifrinovi tolik vydařila.
Výborné nazvučení a velká obrazovka nad scénou umožnila kvalitní zážitek i z těch nejvzdálenějších míst. Diváků se odhadem sešlo na devět tisíc a pravidelní návštěvníci Promsů, doplnění v hledišti o značnou část turistů, neprodyšně zaplavili celou spodní část Václavského náměstí. Většina z nich tančila, vlnila se v rytmu, houfně nakupovala nabízená CD s právě poslouchanou hudbou, fotografovala sebe nebo orchestr a po každé skladbě upřímně aplaudovala. Prostě, těžká pohoda.
Vystoupení Českého národního symfonického orchestru navodilo tu správnou prázdninovou atmosféru bezstarostnosti a potěšení, která je pro každého jedince, skupinu nebo rodinu typickým příznakem šťastného a spokojeného života. A o naplnění podobných neskromných cílů v naší práci moc stojíme a budeme šťastní, pokud se nám bude dařit je úspěšně naplňovat! Kdo jiný by měl mít podobné ambice, než takový orchestr?
