Místa konání
Obecní dům, Smetanova síň
Náměstí Republiky 5, Praha 1
Národní kulturní památka Obecní dům patří k nejvýznamnějším secesním stavbám v Praze. Nachází se v samotném centru Prahy, v těsném sousedství Prašné brány. Na výzdobě Obecního domu se podíleli ve své době nejvýznamnější čeští malíři a sochaři –Preisler, Aleš, Švabinský, Ženíšek, Šaloun, Mařatka, Myslbek, Mucha. Od samotného počátku je Obecní dům objektem multifunkčním. Sály a salonky jsou využívány pro pořádání kongresů, konferencí, koncertů, plesů, módních přehlídek. Širší veřejnosti jsou přístupny pouze formou komentovaných prohlídek. V letech 1994 - 1997 se Obecní dům podrobil technicky i finančně velmi náročné kompletní rekonstrukci. Po svém znovuotevření se opět stal významným centrem společenského a kulturního života.
Václavské náměstí
(hovorově zvané také Václavák nebo původním označením Koňský trh) je pražské kulturní a obchodní centrum. Je to 682 m dlouhý a 60 m široký bulvár na Novém Městě, který vede od Národního muzea k Můstku k hranici Starého Města. Václavské náměstí bylo svědkem mnoha významných historických událostí. Je to tradiční místo pro demonstrace, oslavy a jiná masová setkání.
Lichtenštejnský palác, Sál Bohuslava Martinů
Malostranské náměstí 13, Malá Strana, Praha 1
Pozdně barokní stavba, kulturní památka České republiky, zabírá celou západní frontu Malostranského náměstí a stavebně i komunikačně spojený s vedlejším Hartigovským palácem - v Lichtenštejnském paláci sídlí HAMU.
Koncertní síň - Sál Bohuslava Martinů má kapacitu asi 200 osob, menší sál Galerie s kapacitou 150 osob jevyužíván jako výstavní prostor, ale konají se zde i koncerty. Nejbližší stanice MHD: Malostranské náměstí
Chrám sv. Barbory, Kutná Hora
Důvod jeho výstavby je zcela unikátní. Byl totiž od počátku zamýšlen jako veliká reprezentativní stavba iniciovaná bohatými kutnohorskými měšťany. Podle kanonického práva měl chrám původně status pouhé kaple. Architektonicky ovšem směle konkuroval Pražské katedrále. Od roku 1995 je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Nejúchvatnější výjevy Svatobarborského chrámu zůstávají návštěvníkům skryty. Chrámy nebyly stavěny jen pro lidské oči, ale byly zasvěceny Bohu a ty nejroztodivnější objekty jsou umístěny vysoko nahoře. S dalekohledem nebo silným kukátkem můžete nad ochozy na pilířích obdivovat fantastickou faunu, tvořenou chimérami, netopýry, démony, harpyjemi, žábami nebo okřídlenými berany. Na jednom z jižních pilířů najdete i opici s pomerančem. Jedná se o první plastické zobrazení tohoto ovoce u nás. Uvnitř chrámu vás čeká atmosféra přitlumená barevným světlem vitráží a dokonalá akustika. Pořádají se zde varhanní koncerty a samozřejmě pravidelné mše.
Mercedes Forum Praha
Daimlerova 2, Praha 4 – Chodov
Víceúčelová hala v prodejním a servisním centru Mercedes-Benz je unikátní prostor pro konání koncertů a dalších kulturních pořadů. Jedinečnost spočívá v tom, že koncertní sál je vytvořen za pomoci nejmodernějších technologií, které v prostoru vyhrazeném běžně prezentaci vozů Mercedes-Benz vytvoří špičkovou scénu s vysoce kvalitními akustickými vlastnostmi, pohodlným hledištěm a dobře viditelným jevištěm pro rozmanitá umělecká vystoupení.
The Loop Jazz Club
Dům U Hybernů, Nám. Republiky 3/4, Praha 1
Na pražských Příkopech pod svou decentní klasicistní formou z počátku 19. století ukrývá dům U Hybernů historii pestrou tak, jakoby zapisoval dějiny města na Vltavě. Nepochybně stojí na mimořádném místě: naproti nynější Prašné bráně a kdysi i naproti královskému paláci, který stával v místě dnešního Obecního domu.
Myšlenka na vlastní jazzový klub zraje v hlavách členů ČNSO již dlouhou dobu. Šance na odpovídající prostor pro pořádání koncertů však nepřichází, a tak vzniká „pohyblivý" jazzový klub The Loop.
Vzhledem k tomu, že řada významných jazzmanů již v Praze v rámci sezony ČNSO nebo Proms vystoupila a rádi se vracejí, bude jejich další působení spojeno se značkou The Loop Jazz Club.
Státní opera Praha
Wilsonova 4, Praha 1
Divadlo s operním a baletním souborem sídlící v Praze, patří k nejvýznamnějším hudebním scénám v Evropě. Od roku 1888, kdy bylo otevřeno jako Nové německé divadlo, zde působila celá řada umělců světového významu (G. Mahler, G. Széll, A. von Zemlinsky, R. Strauss, E. Caruso, Z. Košler, G. Beňačková, M. Jeritza, L. Slezák, J. Obrazcovová, J. Dew, H. Siukola, V. Matorin, J. Skalický, Ľ. Vargicová, E. Urbanová ad.).
Po osvobození byla budova dána k dispozici nově ustavenému Divadlu 5. května, v roce 1948 byla však připojena k Národnímu divadlu jako jeho součást pod názvem Smetanovo divadlo. Jméno Státní opera Praha nese od roku 1992. Od té doby navazuje na významné divadelní tradice a to nejen reprezentačním prostorem, ale především pestrou a kvalitní dramaturgií.