Joe Lovano

Během posledních tří desetiletí prokazuje držitel Grammy, saxofonista Joe Lovano, že byl vždy dobrým prorokem a hybnou silou při hledání nových směrů hudební tvorby. Recept na úspěch tohoto, podle New York Times, „jednoho z největších hudebníků v historii jazzu”, tkví v jeho schopnosti nebojácně prosadit svou vlastní koncepci ve snaze o nalezení nových výrazových prostředků.

Hlavní hnací silou Lovanova „hledání” je mladá dynamická kapela Us Five, s bubeníky Otisem Brownem III a Franciscem Melou, basistkou Esperanzou Spalding a pianistou Jamesem Weidmanem. Albem Bird Songs, jenž získalo nominaci na Grammy a v roce 2011 ocenění „Album roku” od Asociace jazzových novinářů, vzdalo toto seskupení poctu Charlie Parkerovi. Je to Lovanovo dvaadvacáté album pro Blue Note Records během dvacetileté spolupráce saxofonisty se slavným vydavatelstvím. V roce 2010 zaznamenal Lovano hned dvojitý hattrick v nejrůznějších anketách: na JJA Jazz Awards získal spolu s Us Five cenu pro „Nejlepší malé seskupení roku” a kapela také vyhrála hodnocení kritiků časopisu Downbeat v kategorii „Nejlepší skupina roku”. Navíc Lovano získal ceny „Hudebník roku” a „Tenorsaxofonista roku” vyhlašované Asociací jazzových novinářů a dvě ceny Downbeatu: „Jazzový umělec roku” a „Tenor saxofonista roku”. Po absolvování střední školy studoval na slavné Berklee College of Music v Bostonu. První profesionální zkušenosti získával jako doprovodný hráč jazzových varhaníků Lonnie Smithe a Brother Jack McDuffa nebo na tříletém turné (1976 až 1979) s Thundering Herd Woodyho Hermana.

Později se Lovano usadil v New Yorku, kde působil u Mel Lewis Orchestra. V roce 1981 začal vystupovat s kapelou Paula Motiana a čekala ho spolupráce s významnými jazzovými hudebníky, jako např.: John Scofield, Herbie Hancock, Elvin Jones, Charlie Haden, Carla Bley, Bobby Hutcherson, Billy Higgins, Dave Holland, Ed Blackwell, Michel Petrucciani, Lee Konitz, Abbey Lincoln, Tom Harrell, McCoy Tyner, Ornette Coleman, Jim Hall, Bob Brookmeyer a mnoha dalšími. Joe Lovano rovněž spolupracoval se dvěma dalšími předními tenor saxofonisty své generace – Davem Liebmanem a Michaelem Breckerem. Jejich společné album Gathering of the Spirits vydalo v roce 2004 vydavatelství Telarc. Po smrti Michaela Breckera se k Lovanovi a Liebmanovi přidal Ravi Coltrane, aby společně vydali skvělé album Seraphic Light.

Na začátku roku 2008 Joe Lovano vystřídal Joshuu Redmana v SFJAZZ Collective, výběru jazzových hvězd. Ve stejném roce vystoupil díky svému albu Symphonica, taktéž nominovaném na Grammy, se světově proslulým Big bandem WDR a rozhlasovým orchestrem WDR, aby společně provedli Lovanovy skladby v aranžích Michael Abeneho, který se zhostil i taktovky.

Joe Lovano